Zima dojedla, teď vyčůrat a spát. Jarní batole ještě v kočárku, ale už je slyšet. Pro jistotu si nechává rukavice a čepici.
Krušné hory nejsou typická syrová příroda. Proto používám lidské symboly. Mají v sobě něco, co nevidím nikde jinde. Nemyslím si, že to jinde není. Prostě to vidím jenom tady.
Na Šumavě mám při svých toulkách hmatatelný respekt, v Kruškách cítím zvláštní chlad. Zvláštní ve smyslu záhadnosti, odtažitosti. Náš vztah je už hlubší. Neočekávám poplácání po ramenech, ani pohlazení. Opustím-li však Krušky, najednou to pohlazení cítím.
Žádné komentáře:
Okomentovat