O přechylování, o svobodě.

Na konci ledna 2013 Senát zamítl novelu o tzv. přechylování. Šlo o doplnění zákona o matrikách. Podrobnosti se dají najít v dokumentech senátu.

Diskuse, vyvolaná touto novelou, již probíhá delší dobu. Není to ani tak diskuse. Je to spíše střetávání ochránců češtiny a "zbytku světa".

Jsem rád, když v dnešním globalizovaném světě někdo bojuje za češtinu. Očekával jsem však větší angažovanost feministek a bojovníků za svobodu jednotlivce. Proč kauza nevyústila v dichotomní spor těchto dvou táborů? Připadalo by mi opravdu přirozené, že ženy budou chtít hrdě nést znak ženskosti v koncovce jména a naopak, že jiná skupina bude na první místo dávat svobodu jednotlivce - tzn. vybrat si právo užívat takové jméno jaké chci a né jaké mi přikazuje zákon. Namísto toho iniciativu převzali strážci jazyka. Spor se tak přenesl do jiné roviny: Je jazykový předpis v dané lokalitě nadřazen svobodě jednotlivce? Senátoři mají v tomto sporu jasno. Svoboda jednotlivce je až na druhém místě.

Co z toho plyne pro občana? Má se bát, nebo radovat? Každý předpis někoho omezuje, to je ostatně smyslem předpisů. Každý předpis by však ve svém důsledku měl sloužit celku. A tady se nabízí otázka výhod a nevýhod. Na jednu stranu vah dáme množství (ale jaké?) zachráněných "českých" příjmení a na druhou množství (ale jaké?) občanů zbavených práva si svobodně vybrat své jméno. Mám češtinu rád, ale nemohu se zbavit jakési pachuti v tomto způsobu její ochrany. Je zákonná norma opravdu to pravé ořechové jak bránit češtinu? 

http://www.severskelisty.cz/jazyk/jazy0051.php 

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=770224

Být občanem

Přímá volba prezidenta je za dveřmi. Občan má možnost se projevit. Jaká kriteria budou při výběru kandidáta převládat? Kdo má na 5 let být "naším" prezidentem? Čeština je trochu genderově nefér. Za termínem prezident se více skrývá pan, než paní. Je to škoda, výběr je dobrý.

Jaká měřítka zvolit? V naší kotlině se často objevuje skeptický přístup. Jeden směr velí zvolit někoho seriozního, rozumného a hlavně s vysokou pravděpodobností (z)volitelnosti. Často to vede k zakonzervování stávající politické garnitury a k zanášení už tak zabahněného českého kačáku. Druhý směr je horší, vede k odmítnutí volby jako takové. Statistika účasti bohužel dokazuje, že nechození k volbám je velmi rozšířené.

Chodím k volbám. K volbám se dokonce těším. Jsem občan a zastávám názor, že společnost se skládá z občanů a povinností občana je chodit k volbám. Není jedinná, ale povinnost to je. V prizmatu volební účasti vidím, že česká společnost má proklatě málo občanů. Prohlížím-li si volební výsledky docházím navíc k závěru, že většina občanů je proklatě rozumná a seriozní. Proč to píši? Abych popsal svůj způsob výběru kandidáta.

Nechci být seriozní. Nechci být rozumný. Mám už plné zuby české předposranosti. Jsem občan. A s tímto odhodláním vyrážím k volební urně.

Krušky - první jarní.

Zima dojedla, teď vyčůrat a spát. Jarní batole ještě v kočárku, ale už je slyšet. Pro jistotu si nechává rukavice a čepici. Krušné hory nejsou typická syrová příroda. Proto používám lidské symboly. Mají v sobě něco, co nevidím nikde jinde. Nemyslím si, že to jinde není. Prostě to vidím jenom tady. Na Šumavě mám při svých toulkách hmatatelný respekt, v Kruškách cítím zvláštní chlad. Zvláštní ve smyslu záhadnosti, odtažitosti. Náš vztah je už hlubší. Neočekávám poplácání po ramenech, ani pohlazení. Opustím-li však Krušky, najednou to pohlazení cítím.

VIDEO

FOTOGALERIE

Město Most a růst růstu

Stav obchodních center v našem městě mi nedává spát. Udělal jsem si "studijní kolečko". Začal jsem v Centrálu, pokračoval přes "Tři sýry", Prior, Deltu a skončil v Atolu. Cestou jsem potkal ještě další, ale nevím jak je přesně pojmenovat. Kvalita nabízeného sortimentu i jeho druhové složení jsou ubohé. Nic překvapujícího. Ptám se však, proč tady ona centra vůbec jsou? Stejné zboží, malá poptávka. Extrémní situace nastala v komplexu DELTA. Mnohé prostory v ní jsou prázdné. Vypadá jako město duchů. Za této situce bych pochopil, že nastoupí neviditelná ruka trhu (ne, že bych jí věřil) a zabrzdí výstavbu dalších trhostánků. Opak je pravdou. Ruka trhu nefunguje. Možná i trochu chápu snahu radnice o podporu rozvoje komerční sféry. Ale opravdu jenom trochu. Má tato podpora své ospravedlnění i z pohledu delšího časového horizontu? Je město plné nákupních středisek skutečně příjemné k bydlení, přátelské a… naše? Nestáváme se v takovém odosobněném betonovém bludišti spíše sami sobě cizinci?

Jako ilustraci přikládám fotoreportáž výstavby nového zařízení v klínu ulic Jana Zajíce a Višňová. Začal jsem na konci roku 2011. Výsledek můžete vidět pod tímto textem. 27. ledna jsem pozastavil dokumentování objektu. Přišel extrémní mráz. Mraky otazníků, které poletují nad jevem stavět další a další komerční stánky to stejně neroztrhá. Kde se vezme poptávka na jejich fungování. Opravdu je v Mostě potřebujeme? Z jakých zdrojů je majitelé a provozovatelé udržují nad vodou?

Poznámky a odkazy: 

Fotografování jsem obnovil 13. února 2012 odpoledne. V průběhu psaní příspěvku se v novinách ještě objevila zpráva o výstavbě nového MEGAfastfoodu na zelené louce u Lidlu. Ten možná prázdný nebude. Do mé představy příjemného města však ani tento podnik nepatří. 

http://mostecky.denik.cz/podnikani/do-mostu-miri-dalsi-americky-fastfood-ktery-to.html http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/prodejny20070529.html

http://www.flickr.com/photos/emilhamouz/sets/72157628856146367/

#růst růstu #trhoslužby #město duchů

Vlčí hora, Loučná

Zima se ohlásila, tak mi to nedalo. Na Dlouhé Louce jsou upravené trasy. Kříž u rozcestí na Vlčí  horu je nový ...

... přiznávám se, trochu mě to vzalo. Zvykl jsem si na ten starý, ošlehaný, časem už trochu pokroucený. V tom okamžiku jsem ještě netušil, že po návratu do penzionu se dozvím o smrti Václava Havla.

Mám rád Krušné Hory a jejich atmosféru. Už jsem tam zažil vedra, deště, vichr, lásku, nenávist. 

Cestu z Dlouhé Louky okolo kříže, Vlčí Hory až na Loučnou znám dobře.

Těším se tam, mám to tam rád.  

Nevidím žádný důvod, aby tomu v budoucnu bylo jinak!

:-)

Kultura

Jak chápat slovo kultura? Nedávno jsem četl článek Martina Vokurky a zarazil mne výčet položek rozpočtu města. Uvádí, že na kulturu město vydává 30 milonů (konkrétně jde o divadlo).

Robert M. Murphy tvrdí, že "Kultura je celistvý systém významů, hodnot, a společenských norem, kterými se řídí členové dané společnosti a které prostřednictvím socializace předávají dalším generacím." Jiné zdroje uvádějí, že 

• kulturou rozumíme všechny projevy sociálního života; vše, co není vytvořeno přírodou.
• základem k. je vytváření hodnot.
• vyjadřuje vztah člověka k okolnímu světu.

Jistě bych našel mnoho dalších definic. To však není cílem tohoto příspěvku. Mířím jinam. Nechápu, proč neustále narážím na to zvláštní chápání pojmu "kultura". Není to nic objevného, když napíši, že hodně lidí chápe kulturu jako synonymum pro umění. Objevné však pro někoho bude, že to je omyl. Kulturním projevem můžeme přece chápat cokoliv. Např. to, jakým způsobem dodržujeme hygienu. Jak vnímáme polygamii. Zda bydlíme v lese, nebo v paneláku. Jak se oblékáme, ...

Dostávám se tak zpět k článku a jednotlivým položkám:

• Parkoviště
• Bezpečnost
• Zdravotnictví
• Kultura
• Sport

Nebudu probírat bod po bodu. Vnímavý čtenář jistě chápe kam mířím :-) Stačí položka první: "Parkoviště" Představme si nezaujatého pozorovatele, třeba mimozemšťana, pohlížejícího na naše město z výšky a předávajícího svým "spolumimozemšťanům" report o typických znacích kultury "homo sapiens". Je tu hodně kouře, prachu, smradu a velkých asfaltových ploch s plechovými prostředky sloužícími k přesouvání. Zajímavá kultura, stojící za cíl zkoumání.

A závěr? Město Most je velmi "kulturní". Veškeré položky rozpočtu pohlcuje kultura.

Parkoviště jsou nepochybně nepřehlédnutelným znakem "naší" kultury. Představme si ten děs, že by naši kulturu charakterizovalo málo parkovišť, málo aut, málo reklamních poutačů v centru města. Málo televizních seriálů. Málo odpadků. Málo obchodů. Klid. Pohoda a ohleduplnost k okolí. BRRRRRR!

Viniční dům

Už dlouho si přehrávám jednu dětskou výpravu do strání nad Rudolicemi u Mostu. Stával tam (a stále stojí) opuštěný dům. Při každé cestě vlakem mezi Ústím nad Labem a Mostem jsem si návštěvu onoho domu připomněl. Vždy jsem úvahu končil myšlenkou, že se tam musím podívat znovu a s foťákem. Než jsem si přání splnil uplynulo již hodně vody i času.

Co je to za dům? 

Jsem zatím na úplném začátku hledání odpovědi. Pravděpodobně to byl majetek oseckého opatství a jeho existence bezprostředně souvisela s pěstováním vína. Podle tohoto důkazu byl postaven již v roce 1807. Nic víc zatím nevím. Co dalšího se o tomto domě dozvím, záleží na okolnostech a mé vytrvalosti. Tak uvidíme. Své další kroky asi nasměruji do městského archivu.

GPS: 50°31'3.872"N, 13°41'15.265"E / 50°31.067'N, 13°41.259'E

Fotodokumentace